Kočárová bryčka spadá do kategorie lepších povozů a kočárů pro náš venkov velmi typických. Bryčku vlastnil větší sedlák, protože její provedení je náročnější a stálo v té době také více peněz.
Má již ;olejové nápravy s menšími nároky na údržbu a umožňuje majiteli pohodlnější provoz. Je vyrobena z typického materiálu pro kočáry, a to jasanu. Používala se jako lepší povoz při cestách za nákupy do města nebo v neděli na cestu do kostela. Lampy na svíčku slouží pro cestu za šera a v noci. Lokální výrobce použil péra a nápravy tovární výroby. Eleganci bryčce dodávají jasanové za tepla ohýbané blatníky. Kočár má mechanickou brzdu, která brzdí na zadní nápravu. Aretace vah umožňuje zapřáhnout pouze jednoho koně. Citlivě zrestaurovaná bryčka pochází z rodiny Jungwirtových.
Pluh byl od pradávna u všech národů věcí posvátnou. Ještě před necelýma dvěma sty lety byl nedokonalý předchůdce pluhu užívaný nejen u nás, ale i v celém světě. V Čechách to byl zejména hák, kterého se užívalo k orbě. I když časem doznal různá vylepšení, dokázal jen půdu kypřit, ale neobracel. Až v roce 1827 dva prostí hospodáři, bratranci František a Václav Veverkovi z Rybitví u Pardubic, vynálezem ruchadla rázem vyřešili problém účinného obdělávání půdy. Tímto objevem se začala psát nová historie vývoje techniky pro mechanické zpracování půdy.
Tento obraz svatého Jana Evengelisty kdysi namaloval Matěj Šrom z nedalekého Vlachova Březí. Původní profesí soukeník se jako samouk vypracoval mezi žádané tvůrce exotických motivů na cirkusových poutačích nebo vývěsních štítech svých sousedů. Žádného žánru se nezalekl, a protože Vlachovo Březí bylo známým poutním místem, dal se na malbu svatých obrázků a obrazů do kaplí a kostelů.
Obraz, ve sbírkách Muzea venkovského života Liva Předslavice, nese signaturu Matěje Šroma z roku 1876. Motivem je světec Jan Evangelista, spolu s Pannou Marií nejbližší svědkové Kristova umučení. Tento obraz souvisí s oslavami Těla Krve Páně, zvanými lidově Boží tělo, které probíhaly
mezi daty 21.5. a svátkem Svatého Jana Křtitele 24.6. Kromě pobožnosti v kostele se četly úvody evangelií na návsi. Svatý Jan Evangelista býval ochráncem před krupobitím a přímluvcem dobré úrody.
Zde stojí předchůdce dnešních kombajnů. Dobová mlátička slouží k oddělování zrna od slámy. Síta třídí velikost a poškození zrna, které padá do přistavených pytlů. Sláma pokračovala pomocí vytřasadel buď do lisu (na snímku ručně vyrobený v jediném exempláři) nebo se volně svazovala do snopů.
Větší hospodáři měli koně a sekali obilí žacím strojem – hrsťovkou. Tento stroj čtyřmi otočnými hráběmi vytvářel z posečeného obilí hrstě, které pak vazačky (ženy pomáhající na poli) svázaly do snopů a stavěly z nich tzv. panáky.
Šikovný hospodář si na statku musel poradit se vším. V této expozici jsme nashromáždili nástroje a nářadí k provozování typických venkovských řemesel. Především v zimních měsících, kdy příroda odpočívala, byl čas pro zručné selské ruce.